|
|
Vliv podzemní drenáže a následné revitalizace na zásobu uhlíku a zadržování vody v povodí
Kešner, Michal ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Michal (oponent)
V 80. letech 20. století byly louky v okolí obce Senotín v jižních Čechách odvodněny podzemní trubkovou drenáží. Po výrazném suchu v roce 1992 byla tato oblast podrobena rozsáhlému výzkumu. V roce 1995 proběhla revitalizace části odvodněné plochy. Drenážní potrubí bylo přerušeno sedmi jílovými clonami, nad čtyřmi z nich byly vybudovány meze a mělké zasakovací deprese. Výzkum této lokality probíhal i po revitalizaci a zaměřil se na vodní režim půdy a na fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Tato práce popisuje stav vodního režimu, fyzikálních a chemických parametrů půdy na neodvodněných, odvodněných a revitalizovaných plochách 20 let po provedené revitalizaci a porovnává je s daty z výzkumů minulých. V povodí bylo obnoveno měření srážek a odtoku a dále odebrány vzorky půdy v pravidelné síti. Výzkum ukázal, že mezi roky 1998 a 2014 došlo ke snížení odtoku z povodí. Podrobnější analýza dat však určila jako hlavního činitele transpiraci vegetace. Ke zvýšení vodní retence půdy ani vlhkosti půdy nedošlo. Žádný ze zkoumaných parametrů půdy na revitalizované ploše (objemová hmotnost, obsah uhlíku, dusíku, C:N poměr, pH a vodivost vodného výluhu) není statisticky odlišný od hodnot z odvodněné plochy a nepřibližuje se hodnotám plochy neodvodněné. Tento výzkum ukazuje malou účinnost...
|
|
|
Porovnání zásoby organického uhlíku v půdách s různým způsobem využití
Rašková, Renáta ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit a porovnat zásoby organického uhlíku na vybraných lokalitách. Byly vybrány tři lokality v okrese Vyškov, z nichž každá obsahovala čtyři typy využití půdy: lesní porost, ornou půdu, trvalý travní porost a půdu městskou. Z těchto půd byly odebrány vždy čtyři vzorky, které od sebe byly vzdáleny 10 m. Vzorky byly odebrány pomocí půdního vrtáku z hloubky 0 až 40 cm v měsíci listopad 2015. Odebraný půdní materiál byl následně vysušen a zpracován do požadované jemnozemě. Dále probíhalo stanovení obsahu humusu modifikovanou Tjurinovou metodou. Z těchto výsledků byl vypočítán obsah a zásoba organického uhlíku na jednotlivých lokalitách a typech využití půd. Následně byly tyto výsledky porovnávány mezi sebou.
Přínos mojí práce spočívá zejména v potvrzení či vyvrácení hypotéz, čímž poskytnu další informace v této oblasti.
Hypotézy: Zásoba uhlíku v půdách pod lesním porostem je vyšší než v půdách se zemědělským využitím. Zásoba uhlíku v zemědělských půdách je vyšší než v městských půdách.
Obsah půdního organického uhlíku byl v lesní půdě největší, avšak u zásoby tomu tak nebylo. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že vedle způsobu využití půdy má na zásobu uhlíku v půdě rozhodně vliv také způsob hospodaření.
|
|
|
Procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
KOBESOVÁ, Martina
Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě odebraných vzorků z daných lokalit zjistit procesy sequestrace půdního uhlíku na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky a výsledky zhodnotit v návaznosti na fyzikálně chemické vlastnosti půd. V odebraných vzorcích bylo měřeno množství půdního uhlíku a byl proveden rozbor základních fyzikálně chemických parametrů půdy. Největší koncentrace půdního uhlíku byla naměřena v olšových porostech.
|
host ::
RSS.